Rod thunů
WebPřijďte si vytvořit koláže na dřevěné talířky a vyrobit ozdoby s motivem parku Cibulka na počest biskupa Leopolda Leonharda Thuna-Hohensteina. Staňte se tak součástí … WebProcházka vám představí šlechtický rod Thunů, který zásadním způsobem ovlivňoval českou historii po několik staletí. Původem jihotyrolský rod spojil svůj osud s českými zeměmi v 17. století. Rodinné majetky se díky podpoře císaře dařilo stále rozšiřovat, a s tím rostlo i postavení rodiny v království a říši. Na vrchol moci v českých zemích se Thunové …
Rod thunů
Did you know?
Thunové, od roku 1628 Thun-Hohenštejnové, či Hohensteinové (německy Thun/Thun-Hohenstein) jsou šlechtický rod původem z Jižního Tyrolska. Svůj původ odvozují od panství Thun (dnešní obec Ton, Val di Non) se stejnojmenným hradem v dnešním severoitalském regionu Tridentsko-Horní Adiže. Rod se … See more Thun-Hohenštejnové v českých zemích V Čechách se jako první objevil Kryštof Šimon Thun (1582–1635), císařský hofmistr a vojevůdce ve službách johanitského řádu, který začal po Bílé hoře skupovat rozsáhlá … See more Děčínskou větev rodu založil Václav Josef Thun-Hohenstein (1737–1796), který sloužil v císařské armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního maršála, v dobovém kontextu ale jeho vojenská … See more Antonín Josef Thun-Hohenstein (1754–1840), nejmladší syn Jana Josefa (1711–1788), při rodovém dělení majetku v roce 1785 sice nezískal žádné panství, ale jeho starší bratr, pasovský biskup Leopold Thun-Hohenstein (1748–1826), mu v roce 1805 … See more • Zikmund z Thunu (1487-1569), císařský vyslanec u tridentského koncilu, autor historického pojednání o rodu Thunů • Kryštof Šimon (1582–1635), … See more Na počátku klášterecké větve stál František Josef (1734–1800), kromě Klášterce držel Benešov nad Ploučnicí a Žehušice, které se spolu s kláštereckým zámkem staly hlavním sídlem rodu. Josef Matyáš (1794–1868) se věnoval pečlivě správě svého … See more Zakladatelem choltické větve byl c.k. komoří Jan Nepomuk Thun-Hohenstein (1742–1811), který převzal Choltice a menší statky v … See more • Benátky nad Jizerou (1825–1879) • Benešov nad Ploučnicí (1631–1927) • Bynov (1628–1945) See more WebProcházka vám představí šlechtický rod Thunů, který zásadním způsobem ovlivňoval českou historii po několik staletí. Původem jihotyrolský rod spojil svůj osud s českými zeměmi v …
WebRodina Thunů se v Americe hojně rozrodila a její příslušníci převážně žijí ve státech Washington, Oregon, Aljaška a Nové Mexiko. S Brucem Thunem a některými dalšími členy … WebV druhé polovině 19. století přestal být využíván a následně po roce 1882 přestavěn na pokoje. V roce 1932 prodal rod Thunů zámek státu, který zde zřídil kasárna. Prameny a …
WebPraha šlechtická II: Thunové na Malé Straně. ne 26. 2. 2024, 10.30 hod. Procházka vám představí šlechtický rod Thunů, který zásadním způsobem ovlivňoval českou historii po … Web5 Sep 2024 · Střídalo se i panstvo, ale například rod Thunů jej držel téměř 320 let. Pro nás je ale nyní podstatné, že se zde dějí velmi podivné věci. DĚJÍ SE ZDE NEVYSVĚTLITELNÉ …
WebPraha šlechtická – Thunové na Malé Straně. Komentovaná procházka vám představí šlechtický rod Thunů, který zásadním způsobem ovlivňoval českou historii po několik …
WebBarokní ráz pak stavbě dal rod Thunů, kteří přišli do Čech po Bílé hoře. Během 30leté války byl zámek dvakrát vypálen Švédy. V roce 1653 pak zahájili Thunové jeho přestavbu, které se v roce 1666 ujal italský stavitel Rossi Da Luca a architekt Carlo Lurago. Renesační zámek tak získal barokní podobu čtyřkřídlého ... cutting gyproc covingWebPo pobělohorských konfiskacích, v roce 1623 zámek zakupuje rod Thunů. V 17. století, kdy v Klášterci nad Ohří působil Michal Oswald Thun, v okolí zámku vznikl původní zámecký park společně se Salou terrenou a její boční arkádou. Své finální podoby park nabyl v druhé polovině 19. století po posledním požáru zámku. cutting gypsum wallboardWebPodle listu vlastnického od 17.11.1927 v č.9 jsou psáni Wenzel a Josefa Remuthovi. Ve stejném roce jsou zapsáni i další majitelé Jan a Anna Dvořákovi (Dvořáčkovi) list vlastnictví od roku 1827. Podle zápisu z roku 1827 (List vlastnický od 9.11.1827) jsou majiteli č.15 Vaňkátovi, krejčí Jakub a jeho žena Anna. cutting hafl lap shelves boards